Kočičky, to je moje

Tygr

Tygr je na svou mohutnost štíhlý. Tygří tělo je přizpůsobeno k životu v lesích a pralesích. Pralesní zvířata se musí prodírat křovinami a mezi stromy, a proto hlavně u šelem, které se plíží za kořistí, je takový tvar těla nutný.

Tygr je lesní a pralesní šelmou. K životu v pralese je přizpůsoben stavbou těla a zbarvením. Jeho srst je světle a tmavě pruhovaná a hodí se k lesnímu prostředí. Zoologové se shodují na tom, že běží-li tygr lesem je i na malou vzdálenost "šedivý". Tedy zbarvení, které se nám zdá křiklavé, je v tygrově přirozeném prostředí úplně nenápadné.

Tygr nežije v tropických krajinách, ale v krajinách spíše studenějších. Tygr se vyskytuje v celé Indii, v Koreji, v Mandžusku, v Mongolsku, v Číně a na Sibiři. V Zakaspicku se rozšířil až k východnímu Kavkazu. Ve Střední Asii a v Indii vystupuje v létě vysoko do hor a pravidelně se dostane až do výšky 3000 m n. m. Zimu a mrazy přes -30 stupňů Celsia lehce snášejí středoasijští tygři, mandžuští a čínští. Ve skalních dutinách nebo pod vývraty stromů si na jaře samice vystele teplý brloh chlupy.

Tygřice je březí sto pět a sto devět dnů. Mláďat se průměrně rodí dvě až čtyři, ale může se se jich narodit i šest. Dvacet dní jsou ještě slepá, ale jemňoučký, pruhovaný kožíšek už mají. Jsou-li mladí tygři podobně jako lvi a ostatní šelmy vychováváni od mládí, zkrotnou a i v dospělosti svému ošetřovateli neublíží. Ale ani tomu nejkrotšímu tygru nemůže nikdo důvěřovat, protože tygři můžou při svých hrách člověka velmi vážně zranit. Dospělejší tygří mládě může při hře skočit na svého chovatele a vážně ho poškrábat svými velkými drápy.

Tygrům se však daří dobře i v zoologických zahradách a v cirkusech. Tygr se v zajetí dožívá až dvaceti let. Také se podobně jako lev v zoologických zahradách dobře rozmnožuje. V zoo se též podařilo zkřížit tygra se lvem. Tygr je civilizací ohrožen mnohem více než lev. Teprve nedávno se započalo s ochranou této opravdu velice krásné kočkovité šelmy a doufejme, že se podaří zabránit jejímu úplnému vymizení. V oblastech kde žije, je tygr chráněn. Tygr v přírodě mnoho znamená, a to pochopili zejména zemědělci, protože zabraňuje nadměrnému rozmnožování škodlivých kopytníků. V oblasti kde tygry vystříleli se nebezpečně rozšířila divoká prasata, která způsobila obrovské škody na plantážích.

Tygr ussurijský neboli sibiřský

Tato šelma je specialista na lovení divokých prasat, která v jeho jídelníčku tvoří hlavní chod. Loví i větší kopytníky - jeleny, buvoly, srnce apod. Největší z tygrů je tygr ussurijský nazývaný také sibiřský. V zimě mu naroste dlouhá a hustá srst, tímto se např. od ostatních tygrů liší. I na jeho ocase je velmi hustá srst, a proto ho má huňatější. Narozdíl od tropických ras má tento tygr zbarvení poněkud méně pestré a živé. Na celém Dálném Východě, to jest v Mandžusku a v jihovýchodní Sibiři, žilo na začátku šedesátých let našeho století asi jenom sto tygrů. Jejich stavy se stále snižují, protože je jejich ochrana málo účinná.

Tygr indický (bengálský)

O něco menší než je tygr sibiřský je tygr bengálský. Má kratší srst, ocas ke špičce zúžený a živější barvu. Jeho domovem je v Indii od Himaláje až po mys Komorin na jižním cípu Indie.

Tygr čínský a tygr kaspický

K pevninským rasám patří i tygr čínský a tygr kaspický. Delší a hustší srst, pruhy nikoli černé, ale hnědočerné má tygr kaspický.

Tygr sumatránský

Tygr sumatránský je nejmenší z tygrů ostrovních. Žije na ostrově Sumatra. Je sice malý, ale krásně zbarvený. Jeho srst je sytě oranžově červená se silnými černými pruhy. Tygr je tou nejnebezpečnější a nejdokonalejší šelmou, protože má velmi dobré životní i tělesné vlastnosti a schopnosti. V přírodě nemá žádné nepřátele. Ohrožuje ho jedině člověk s dokonalými zbraněmi.