Kočičky, to je moje

• Zeměpisné rozšíření: Dálný východ - dnes jen Mandžusko a Korea, dříve až k Bajkalu
• Biotop: tajga, husté porosty kolem řek a jezer, jehličnatý les, listnatý a smíšený les
• Potrava: divoká prasata, srnci a jeleni, příležitostně medvědi, i menší živočichové. Větší kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací, živá kořist.
• Rozměry: hmotnost samců až 300 kg, samic kolem 100 kg, délka těla s ocasem 1,9–3,3 m, výška v kohoutku 1,1–1,25 m
• Rozmnožování: Samice je březí 104–107 dní, rodí 1 až 5 (6) mláďat, která vodí až do věku 2 let. Samec žije samotářsky.
• Věk: 18–20 let
• Zajímavosti: Ve volné přírodě přežívá posledních 200–300 jedinců, stav v zajetí je asi 1000 jedinců. Je to největší kočkovitá šelma. Výborně plave a na lov vychází i za dne.

Tygr bengálský (Panthera tigris tigris)

• Zeměpisné rozšíření: Indie, Bangladéš, Bhútán, Čína, Nepál
• Biotop: tajga, husté porosty kolem řek a jezer, listnatý les, tropické lesy
• Potrava: buvoli, gaurové, jeleni a další velká zvířata
• Zajímavosti: Nejpočetnější druh tygra, v přírodě přežívá 2000-4900 jedinců. Synonymem tohoto poddruhu je tygr indický.

Tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae)

Detail tváře Tygra Sumaterského

• Zeměpisné rozšíření: ostrov Sumatra
• Biotop: husté lesy i travnaté oblasti, tropický les, travnaté území
• Potrava: střední a větší obratlovci do velikosti jelena, živá kořist
• Rozměry: délka těla 140-180 cm, délka ocasu 60-80 cm, výška v kohoutku 80-90 cm, hmotnost 115-180 kg
• Rozmnožování: Samice je březí 102-105 dní a rodí 2-4 bezmocná mláďata, která jsou ukrytá v hustém podrostu.
• Věk: až 25 let
• Zajímavosti: Je nejmenším z pěti poddruhů tygra. Vzhledem k ostrovnímu areálu patří ke kriticky ohroženým druhům a je uveden v červené knize IUCN.

Tygr indočínský (Panthera tigris corbetti)

• Zeměpisné rozšíření: Čína, Laos, Malajsie, Myanmar, Thajsko, Vietnam

Tygr jihočínský (Panthera tigris amoyensis)

• Zeměpisné rozšíření: Čína
• Zajímavosti: poslední jedinec tohoto poddruhu v přírodě byl spatřen v roce 1994. Všichni dnes žijící jihočínští tygři (59 jedinců) žijí v čínských zoologických zahradách a jsou to potomci pouhých šesti zvířat. Zánik poddruhu je tedy pravděpodobný.

Tygr jávský (Panthera tigris mondaica)

• vyhuben v roce 1979
• Zeměpisné rozšíření: ostrov Jáva

 Tygr balijský (Panthera tigris balica)

• vyhuben v roce 1937
• Zeměpisné rozšíření: ostrov Bali

Tygr kaspický (Panthera tigris virgata)

• vyhuben v roce 1968
• Zeměpisné rozšíření: Afghánistán, Írán, Irák, Pákistán, Rusko, Turecko.

Bílí tygři

Bílí tygři nejsou poddruhem, bílá barva je recesivně děděná barevná odchylka. Vyskytuje se jen u bengálského tygra.

• • Zeměpisné rozšíření: první bílý tygr byl odchycen v roce 1951 v indickém státě Madhjapradéš
  • Potrava: střední a větší obratlovci do velikosti jelena, živá kořist
  • Rozměry: podobnost ostatním druhům
  • Rozmnožování: v roce 1958 se poprvé narodila 4 bílá tygřata v soukromé Zoo Maharádži z Révy poté, co nechal spářit bílého samce s jednou z jeho normálně zbarvených dcer. Získat bílého tygra bylo zpočátku nemožné. Teprve po dostatečném rozmnožení se podařilo tato zvířata zakoupit i několika zoo světa.
  • Zajímavosti: bílé zbarvení se zachovanými tmavými pruhy je znakem částečného albinismu - nedostatku barviva. Také oči bílého tygra nejsou červené jako u pravých albínů, ale modré. Bílý tygr by v přírodě s největší pravděpodobností neměl šanci přežít, neboť nápadné zbarvení srsti by mu znemožňovalo skrýt se v mladém věku před predátory, případně v dospělosti cokoliv ulovit. Jedná se tedy o zvířata žijící pouze v zajetí.

Život tygří rodiny

Námluvy

Tygři nevolají a neřvou tak často jako lvi. Jedině v době páření je lze slyšet pravidelně. Vynikající znalec tygrů ussurijských N.A.Bajkov, který o nich napsal nádhernou knihu, líčí, jak v zimní mrazivé tajze brobděl v době říje mnoho nocí a počítal kašlavé hluboké hrdelní volání soupeřících samců i lákavé volání samic.

G.B.Schaller při svém několikátem studiu tygrů v indickém národním parku Kanha pozoroval velmi dramatické námluvy. Říjná samice vyšla z hustého lesního podrostu na otevřenou paseku a hlasitě volala. Najednou jí začali součastně odpovídat 3 tygří samci. Po dlouhém volání vyšel 1. samec z lesa a zamířil k ní. Vtom z lesa vyrazil 2. samec a mocným skokem přistál na hřbetě svého soka. Nastala rvačka, kterou samice se zájmem pozorovala. Vzápětí se objevil 3. samec, sedl si vedle samice a také pozoroval souboj svých soků. Když se po několika minutách 1 z bojujících samců odbelhal do lesa, 3. samec zahnal vítěze, začal olizovat samici, oba se o sebe otírali a zmizeli v lese. Po říji se začíná březí samice připravovat na své nejvýznamnější životní poslání. Nejprvně intenzivně loví, aby nahradila energii, kterou vložila do námluv a kterou vyžadují rostoucí embrya v jejím těle. Když jí začnou nabíhat mléčné linie na břiše a vystupovat mléčné bradavky, hledá skryté, bezpečné místo k porodu.